Trittico, Cipralex a Elicea byly tři nejčastěji předepisované léky na deprese v roce 2019. Hned za nimi jsou Sertralin, Citalec a Zoloft. Celkový objem obvyklých denních dávek se vloni vyhoupl na 242 milionů. To odpovídá více než 600 tisícům pacientů léčených po celý rok. Pro srovnání: v roce 2012 byl počet dávek méně než třetinový (73 milionů), což by odpovídalo necelým dvěma stům tisíc pacientů.

"Na rozdíl od jiných nemocí souvisejících s mozkem, u depresí jde indikace napříč věkovými skupinami. Svou roli hraje rostoucí stres a tlak, ale také postupná destigmatizace psychických onemocnění. Lidé se zkrátka už nestydí dojít k psychiatrovi," vysvětluje Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven. Faktorem podle něj je i to, že moderní léky na depresi již nemají takové dopady na schopnost pracovat a normálně fungovat. "Při pohledu na vývoj ve státech západního světa, zejména USA, lze nejspíš očekávat, že se růst braní antidepresiv nezastaví. Je ale na místě varování: stále jsou to léky se všemi souvisejícími dopady. Rozhodně ne pilulky instantního štěstí, které vyřeší problémy, jež často stres vyvolaly," dodává.

Mezi onemocnění mozku, kterého za posledních sedm let výrazně přibylo, patří také Alzheimerova choroba. Celkový nárůst počtu pacientů činil 85 %, ze 14 tisíc v roce 2012 na aktuálních téměř 26 tisíc pacientů. Také zde se očekává, že bude jejich počet narůstat s tím, jak populace postupně stárne, protože pravděpodobnost výskytu této nemoci s věkem rapidně roste.

Nemocí, která je v populaci zastoupena a léčena zhruba ve stejné míře jako před sedmi lety, je epilepsie. Epilepsie vzniká už v dětském věku. Zejména po selhání první linie léčby může jít o závažný život ohrožující stav, kdy se s každým záchvatem prohlubuje poškození mozku. Cílem léčby je proto prevence vzniku atak a stabilizace pacienta. To se naštěstí díky moderní léčbě poměrně dobře daří. S lepšími léky ovšem rostou náklady na jednoho pacienta.