"Hrad Rychmburk leží na magickém místě, což je vidět především z leteckého pohledu," říká náměstek hejtmana pro kulturu a investice Roman Línek. "Je to vlastně ostroh mezi říčkou Krounkou a jejím levým přítokem, Lešanským potokem, které jsou hluboko pod ním, obklopeny lesním porostem. Navíc je to pro veřejnost poprvé, co se bude moct do hradu pořádně podívat. Proto věřím, že se hrad stane oblíbeným výletním místem a v dalších letech i třeba výchozím místem pro trávení turistické nebo cykloturistické dovolené," dodal Línek, který vede pracovní skupinu pro další využití hradu včetně spolupráce s fakultou architektury ČVUT.

Hrad - nehrad

Novodobá historie hradu se odvíjí od jeho znárodnění v roce 1945 a zřízení domova pro staré občany v roce 1952. Od roku 2007 se sociální role hradu změnila na domov pro dlouhodobě duševně nemocné starší 18 let. "Zvlášť v dnešní době je prostředí takových objektů zcela nevyhovující pro poskytování sociálních služeb. Naším cílem je začleňovat klienty do běžného života v běžném prostředí a vést je k vyšší samostatnosti. Proto jsme se zaměřili na získání bytů, rodinných domků či výstavbu vlastních domků rodinného typu, kam jsme klienty postupně přestěhovali. S odstupem to můžeme hodnotit jako velký přínos pro jejich stav a další osobní rozvoj," uvádí radní pro sociální péči Pavel Šotola.

Období minulých 70 let sice zcela odstranilo historické vybavení interiérů hradu, ale po stránce údržby pravděpodobně znamenalo jeho záchranu. I když postupně přineslo řadu nepůvodních a účelových vestaveb a rekonstrukcí, hrad byl trvale udržován a modernizován. Postupně tu byl zaveden rozvod vody a odpady, ústřední vytápění s centrální plynovou kotelnou. Do objektu byl velmi citlivě zabudován i výtah. "Díky tomu tady máme jeden z mála hradů s ústředním topením a také bezbariérový," podotkl Línek.

Plány na rekonstrukci hradu, které v návrzích vznikaly ve spolupráci se studenty Ateliéru obnovy architektonického dědictví FA ČVUT profesora Václava Girsy, zahrnují také využití pokojů na ubytování turistů přímo na hradě a také vybudování dalšího zázemí v areálu bývalého pivovaru před hradem, který nyní patří obci. "Je nám jasné, že malá obec, jako je Předhradí, nemůže sama rekonstruovat bývalý renesanční pivovar před hradem. Poskytli jsme obci dotaci na zakoupení areálu v dražbě, ale do budoucna budeme muset společně hledat nové dotační a investiční příležitosti třeba ve spolupráci s dalšími partnery," vysvětluje hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

První turistická sezóna

Záměrem Pardubického kraje bylo nečekat, až bude hrad celkově rekonstruován, ale otevírat ho po částech hned, jak to půjde, bez zbytečné prodlevy. "Na první úpravy jsme měli jen něco málo přes tři měsíce a zatím omezený rozpočet tří a půl milionu korun. Přesto tu návštěvníci najdou recepci s pokladnou, dětskou hernou a v 3. podlaží severního křídla pilotní výstavní expozicí, zatím jen dvourozměrnou, o historii panství Rychmburk. Tu si prohlédnou sami bez průvodce. Hradním výtahem je dostupná i imobilním lidem," informuje ředitelka Regionálního muzea v Chrudimi Klára Habartová, pod kterou správa hradu nyní spadá. Pro výletníky je připraveno stylové občerstvení s venkovním posezením na nádvoří s názvem Hradní spižírna, dále wifi síť v celém areálu a také upravené sociální zázemí.

"Podle dohody se starosty Předhradí a Skutče by se hrad měl začlenit do kulturního dění v místě. Počítáme s využitím koncertního sálu a kaple pro kulturní akce a svatby, nádvoří a hradní zahrady pro trhy a slavnosti. Při těchto příležitostech se budou moct návštěvníci podívat také na věž, půdu hradu a do středověkého sklepení. Pro příští sezony se připravují další prohlídkové okruhy v druhém podlaží a do budoucna také stylové ubytovací kapacity," dodává Roman Línek a nastiňuje i další vývoj: "Kraj zvažuje zadání strategie využití hradu Rychmburk. Ta by souhrnně řešila návrh dalších strategických kroků, které by pro hrad, ale i přilehlý zdevastovaný pivovar, našel optimální mix využití včetně zapojení externích investorů a finančních zdrojů, dopravy a podobně. Zároveň zde chceme prověřit, jak tuto novou situaci můžeme co nejlépe využít k rozvoji celého spádového regionu."

Parkovací místa pro návštěvníky hradu jsou nyní vymezena na parkovišti u kostela, na nádvoří hradu jsou přichystány stojany pro cyklisty. Kočárky a batohy či menší zavazadla mohou návštěvníci zanechat pod dohledem v prostorách recepce hradu.

Městská památková zóna Předhradí

Zajímavé je ovšem také historická část Předhradí. Toto miniaturní venkovské městečko vzniklo v 15. století při hradu jako jeho opevněné předhradí a původně neslo stejný název jako hrad. V roce 1990 zde byla vyhlášena městská památková zóna. Nachází se mezi dochovaným prstencem hradeb s baštami a zahrnuje také hrad a renesanční panský pivovar. Zvláštní hodnota celé zóny spočívá zejména v seskupení veškerých městotvorných prvků na relativně malém území, což s sebou přináší zvláštní a nezaměnitelnou atmosféru místa. "V minulých letech tady byla také revitalizována ojedinělá panská zahrada podle dochovaných historických pramenů," říká starosta Předhradí Zdeněk Mikšovský. Dalšími významnými památkami jsou kupříkladu areál kostela a jednotlivé domy, patřící převážně soukromým majitelům a mající veskrze charakter měšťanských domů.

Z historie hradu Rychmburk

Hrad Rychmburk byl postaven patrně začátkem 13. století a mezi jeho významnými majiteli byli páni z Pardubic (z této rodiny pocházel i Arnošt z Pardubic), Berkové, Kinští a Thurn-Taxisové. K tomu je nutné dodat, že hrad nebyl po většinu času trvale obýván, šlechta ho využívala jen nárazově, většinou na hony a podobné krátkodobé události. Po první světové válce uvalilo ministerstvo zemědělství na panství Rychmburk vnucenou správu. V rámci pozemkové reformy pak v březnu 1924 území s výměrou přibližně 1 500 hektarů získal velkostatek Rychmburk. ? němu náležely pivovary Rychmburk a Košumberk a lihovary v Rychmburku a Uhersku.