"Na rekonstrukci se nyní chýlí k závěru první etapa směrem do náměstí Republiky," říká náměstek hejtmana pro investice Roman Línek po pravidelném kontrolním dnu. "Jsou tu repasovaná okna, opravené římsy, fasády a vyměněné obklady. Dodělávají se dilatace, které tu před sto lety nebyly, a které umožní fasádě ještě následně "pracovat", potom přijdou na řadu klempířské práce a nakonec i renovace kamenných prvků, které jsou nyní ošetřeny speciální ochrannou hmotou. Do konce července zmizí z této části budovy lešení a chodník bude připraven pro městský projekt úpravy veřejného prostranství s novou zelení," vypočítává jednotlivé práce Línek.

Stavbaři mají za sebou složitý půlrok. Od poloviny listopadu do konce března teploty nedovolovaly provádět technologicky náročnější práce na fasádě, podařilo se ale odstranit všechny původní obklady. Nejobtížnější práce je čekaly při opravách říms, pro které museli postavit speciální lešení na těžké stroje. Z dlouhých popraskaných říms v posledních letech opadávala omítka a byly z toho důvodu už delší čas celé zasíťované. Budova byla postavena v době, kdy kolem nejezdila tak hustá a těžká doprava a v některých místech se projevují i změny výšky podzemních vod po dlouhém období sucha.

"Hlavním problémem stavby jsou nyní dodávky obkladů. Jako jediná v republice je schopna je vyrobit firma Brispol v Kadani, která je nástupcem původního výrobce z časů Ladislava Machoně. V první várce dodávky se ale ukázalo, že vinou špatného výrobního postupu se na části obkladů udělaly tmavé proužky a zhruba polovina obkladaček musela být reklamována. Nyní se firma snaží postup napravit, ale dodávky se určitě zpozdí," vysvětluje Línek.

Pro poměrně rozsáhlou budovu musel Ladislav Machoň vymyslet zajímavé členění fasády. Poradil si se dvěma římsami, žlutými obklady (dlouhý pásek, krátký pásek a spojovací váleček) a také s rytmicky opakovaným motivem prohnutých oblouků fasády, které vypadají jako vlnky na moři. "Nejen pro firmu STAFI finalizace staveb, ale i všechny dodavatele, to je náročná práce na památkově chráněné budově, která jim může dát dobré, nebo naopak horší reference. Datum dokončení bude odvislé na dodávkách všech obkladů v požadované kvalitě a v závěru roku také na počasí," doplňuje na závěr náměstek Roman Línek.

Po vzniku ČSR se Generální ředitelství pošt a telegrafů v Praze rozhodlo zřídit šest územních pracovišť. Pro východní Čechy byly vybrány Pardubice a díky tomu vznikla i poměrně rozsáhlá administrativní budova, pro kterou byl vybrán návrh architekta Josefa Machoně ve stylu národního dekorativizmu. Práce na hloubení základů začaly na podzim roku 1923 a hotovo bylo v roce 1925.

Svému účelu sloužila až do roku 1939, kdy ji zabrali Němci a zřídili zde Oberlandrat (úřad vrchního zemského rady). Do konce války zde mělo sídlo i nechvalně pověstné pardubické gestapo. Po válce budovu převzaly zpět československé úřady. V roce 1949 se zde zabydlil Krajský národní výbor, po jeho zrušení Okresní národní výbor a po roce 1992 Okresní úřad. Od roku 2011 ji vlastní Pardubický kraj. V současné době je budova využívaná nejen samotným krajem, ale svá pracoviště tu mají také např. Magistrát Města Pardubic, Regionální rozvojová agentura, Centrum regionálního rozvoje, Hospodářská komora nebo Destinační společnost Východní Čechy.