Výstava se jmenuje příznačně - Návrat domů a zachycuje průřez tvorbou Zdeňka Daška od počátků a let školení přes hledání výrazu až po abstraktní díla z posledního období. "Po Zdeňkově smrti jsem si myslela, že jeho obrazy zmizí se mnou. Nedokázala jsem si to představit," uvedla manželka autora paní Christine Dašek. "Bylo to celé jeho životní dílo a musela jsem se pokusit darovat ho muzeím, která by ho zachovala. Samozřejmě jsem nejdříve pomyslela na Českou republiku a na Pardubice. Zdeněk chtěl vždy udělat něco pro svoji zemi. Jeho město, rodina a přátelé měli důležité místo v jeho životě. Proto se mi zdálo samozřejmé, aby se část manželova díla dnes vrátila do jeho rodného města, a věřím, že by za to byl velmi šťastný."

"Rád bych poděkoval paní Christině Dašek za tento velkorysý dar, který obohatí naše sbírky. Zdeněk Dašek pro mě není neznámým autorem, byli s mým tatínkem spolužáky a dlouho si dopisovali, sledovali jsme jeho dílo i úspěchy. Věřím, že pro uměnímilovnou veřejnost bude průřez jeho dílem zajímavým překvapením," řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.

Zdeněk Dašek se narodil 28. 11. 1931 v Pardubicích, po maturitě odešel studovat do Brna k prof. Bohdanovi Lacinovi a pokračoval na PedF Karlovy univerzity v Praze (u prof. Cyrila Boudy, Martina Salcmana a Karla Lidického). Krátce působil jako pedagog v Pardubicích a České Třebové. Od roku 1956 pracoval jako grafik v Bratislavě, spolupracoval např. s Divadlem pantomimy. Od realistických figurálních námětů a krajin, zachycujících často pardubická zákoutí a scenérie z okolí města, se propracoval postupně k osobité verzi abstrakce, která zůstala jeho hlavním vyjadřovacím prostředkem až do pozdních let.

V roce 1968 odešel přes Vídeň a Heidelberg do Paříže; od roku 1997 do své smrti v roce 2011 žil ve Vichy. Byl generačním souputníkem pardubického uskupení Staří psi (Alva Hajn, Jiří Lacina, Josef Procházka a František Kyncl) a ačkoliv jeho první samostatná výstava proběhla v roce 1955 právě v Pardubicích, vzhledem k odchodu do emigrace jeho dílo poměrně záhy z pardubického kontextu zmizelo. Od roku 1969 vystavoval v Paříži, Miláně, Curychu nebo New Yorku a do domácích souvislostí se jeho dílo vrátilo až po převratu v roce 1989.

Autorovy další práce jsou zastoupeny v České republice pouze v soukromých sbírkách, Východočeská galerie je jedinou galerií, která toto dílo bude poskytovat badatelům a zapůjčovat na prestižní výstavy.

Výstava v Domě U Jonáše potrvá do 20. listopadu 2016.