"V České republice není na obecní kanalizaci napojeno více než jeden a půl milionu lidí. Proto se zde nabízí použití alternativního způsobu čištění odpadních vod z domácností. Kořenové čističky mají nízkou energetickou náročnost a mohou v nich být ošetřeny odpadní vody spolu s dešťovou vodou, proto mají velký potenciál v domácích, malých a středních systémech čištění odpadních vod," vysvětlil radní pro venkov, životní prostředí a zemědělství Miroslav Krčil.

Vědci z Ústavu experimentální botaniky zjišťovali účinnost odstraňování sloučenin fosforu z vody stanovováním zbytkové koncentrace fosforu v odpadních vodách, zajímali se o podíl rostlin a narostlé biomasy na tomto procesu. Součástí výzkumu bylo i ověření využití ekologického materiálu, tzv. biocharu, k podpoře dalšího snížení koncentrace fosforu ve vodě.

"Výzkumníci doporučují kořenové čistírny menším obcím, kde není výhodné budovat biologicko-mechanickou čistírnu odpadních vod. Zároveň je žádoucí na polích udržovat co nejlepší zdravotní stav rostlin a pravidelně odstraňovat narostlou biomasu, která se dá využít i jako krmivo nebo hnojivo na polích. Tyto alternativní čistírny jsou příznivé k životnímu prostředí, protože pomáhají zadržování vody v krajině. Umělé mokřady jsou totiž schopné zadržet značné množství vody. Zmírňují tedy sucho a snižují znečištění povrchových vod," doplnil radní Miroslav Krčil.

Pardubický kraj výzkum v loňském roce podpořil 170 tisíci korun. Na projektu se podílí i Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola Pardubice, kdy se žáci seznamují s měřením a stanovením fyzických, chemických a biologických parametrů odpadních a povrchových vod. Tato spolupráce pozitivně přispívá ke vzdělávání v oblasti ochrany životního prostředí.