Pardubický zámek přestal plnit funkci panské rezidence po odchodu Pernštejnů, poté byl správním sídlem pro královský velkostatek, později v něm byly byty vysloužilých vojáků, sklady a podobně. V roce 1920 ho zakoupil Musejní spolek pro své sbírky. V padesátých letech zámecký areál převzal stát, který nejen hlavní budovu víceméně ponechával osudu, až se ve 3. podlaží propadly stropy. Významné opravy započaly až v 90. letech pod správou Východočeského muzea a vedly k znovuotevření zámku v roce 1997. Pardubický kraj je vlastníkem zámku od roku 2001.

"Od té doby pokračovaly opravy podle finančních možností kraje. Zlomové bylo v roce 2010 prohlášení zámku národní kulturní památkou, což nám v dalších letech pomohlo k získávání evropských dotací z regionálních operačních programů," konstatoval Roman Línek, který byl u převzetí zámku jako historicky první hejtman Pardubického kraje.

"Od roku 2013 do loňského roku jsme na zámku realizovali projekty za 363 milionů korun. Kromě toho největšího, který vyvrcholil v loňském roce otevřením pernštejnského okruhu, to byla například i výstavba depozitáře v Ohrazenicích a obnova starších objektů v tomto areálu, kam se vystěhovaly provozy z historických prostor na zámku. Další dotace máme alokované také na projekty vybudování reprezentativního sálu a návštěvnického centra, kde bychom z nákladů 257 milionů korun měli obdržet 77 procent na dotacích," uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Areál v Ohrazenicích prochází průběžně dalšími dílčími úpravami a do budoucna poskytuje prostor a logistické možnosti pro odborné provozy muzea a ukládání jeho sbírek.

Nutno dodat, že nové expozice muzea jsou vysoce hodnocené odbornou i širokou veřejností. Stříbrné republikové ceny Gloria Musaealis získaly v minulých dvou letech expozice S. K. L. E. M. a numismatická expozice Do hrobu si peníze nevezmeš. "Letos se o medaili za muzejní počin bude ucházet na finálovém udílení cen koncem května celá rekonstrukce zámku včetně vybudování nových depozitářů a nového prohlídkového okruhu s názvem Pernštejnská rezidence - nejstarší renesance v Čechách. Myslím si, že by se zejména Vilém, Vojtěch nebo Jan z Pernštejna docela divili, do jaké kondice jsme zámek znovu dostali po tom letitém zmaru," dodal Roman Línek.

Pardubický kraj společně s Východočeským muzeem nyní také připravuje projektovou dokumentaci na další expozice, které se postupně objeví v suterénu a v prostorách paláce. Bude se jednat o lapidárium s historickým kamennými prvky nalezenými v areálu zámku, expozici nejvýznamnějších archeologických nálezů v čele s 3000 let starým bronzovým vědrem z Kladiny a také historické sály z popernštejnské doby ve 3. podlaží.