Doprava
Dlouhodobým problémem, na který upozorňuje nejen Pardubický kraj je nesystémové financování rekonstrukcí silnic nižších tříd ze strany státu. Od roku 2015 dostávaly kraje prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury, avšak vždy se o částce rozhodovalo až v průběhu stavební sezony. "Ačkoliv bylo prezentováno, že jako kraje získáme čtyři miliardy jako v loňském roce, tak přímo ze státního rozpočtu prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury získáme pouze dvě miliardy. Druhá polovina avizované částky jsou projekty Integrovaného regionálního operačního programu, a proto rozhodně tyto dvě částky nemůžeme sčítat. Místo 245 milionů tak získáme přibližně 122, což znamená velký výpadek u projektů, které jsou často již v pokročilé fázi přípravy. Abychom tyto stavby neomezili, uvolnili jsme z finanční rezervy, kterou máme vytvořenou díky dobrému hospodaření loňského roku, částku 100 milionů korun. Nechceme, aby se rozhodnutí státu dotklo obcí v našem kraji, a proto přistupujeme k tomuto mimořádnému kroku," řekl hejtman Martin Netolický, který zároveň shrnul příspěvky z loňských let. "V roce 2015 jsme obdrželi 285 milionů, následně 271, 248 a v loňském roce 285. Letošní rok tak pro nás znamená skutečně velký výpadek. Navíc nikdo z nás netuší, jak bude vypadat rok příští. Bez prostředků od státu se dlouhodobě jako kraje neobejdeme, protože silnice na nás byly od státu převedeny ve velmi špatném stavu," doplnil hejtman Netolický.

Ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec informoval přítomné zákonodárce o přípravě přivaděčů k D35, ale také stavu silniční sítě v regionu. "V tuto chvíli je dluh na silničním majetku přibližně 15 miliard korun. Díky prostředkům ze SFDI se nám dařilo řešit především ty nejhorší úseky silnic a především mosty, které mají vliv mimo jiné na udržení dopravní obslužnosti autobusovou dopravou, řekl Miroslav Němec. Regionální ředitel ŘSD Bohumil Vebr hovořil především o postupu stavby D35 a plánování dalších úseků.

Zdravotnictví
Krajské zdravotnictví čeká již v letošním roce řada důležitých investic. S prioritami seznámil poslance a senátory radní Ladislav Valtr. "V plánu letošního roku máme z pozice investora naplánováno 430 milionů korun, k tomu více než 400 milionů, kde je investorem Nemocnice Pardubického kraje. Největšími stavbami, které začínáme již v letošním roce, jsou centrální příjem v Ústí nad Orlicí, psychiatrický pavilon v Pardubicích a příprava nové nemocnice následné péče a stanice záchranné služby v Moravské Třebové. Dále pokračujeme v elektronizaci zdravotnických systémů, což je oblast velmi složitá, jak po stránce realizace, tak výběru dodavatele," řekl Ladislav Valtr. Radní Valtr dále informoval o střednědobém výhledu dalších masivních investičních záměrů kraje v oblasti zdravotnictví. "Připravujeme také centralizaci příjmu a urgentních oborů v Pardubické nemocnici a řadu dalších velmi potřebných investic, které v sumě již přesahují tři miliardy korun. V tomto tedy považujeme za velmi žádoucí podporu a vzájemnou informační součinnost také ze strany poslanců a senátorů zvolených za náš kraj mimo jiné v projednávání možnosti spolufinancování těchto projektů z evropských fondů v rámci příštího programového období," vyzval přítomné poslance a senátory radní Ladislav Valtr.

Klimatické změny a sucho
Tématem, které rezonuje veřejným prostorem se stále větší intenzitou, a to nejen v souvislosti s blížícím se létem, je sucho a především opatření, která mají tomuto fenoménu posledních, ale především následujících let zabránit. Krajský radní Václav Kroutil hovořil především o fungování krajského Institutu environmentálních výzkumů a aplikací. "V tuto chvíli institut zpracovává analýzu pro regionální systém adaptačních opatření. Cílem je především určit prioritní oblasti a následně navrhnout seznam jednotlivých možných postupů," uvedl Václav Kroutil, který připomněl, že Pardubický kraj byl prvním, který realizovat plány na zvládání sucha. Hejtman Martin Netolický k tématu doplnil, že vytvořil krajský krizový štáb týkající se kůrovcové kalamity, kterou situace sucha velmi ovlivňuje.

Financování sociálních služeb
Vzhledem k nedostatku finančních prostředků pro kraje ze strany státu na financování sociálních služeb bylo právě toto téma diskutováno také s poslanci a senátory. V posledních týdnech o tomto tématu navíc jednali hejtman Martin Netolický a radní Pavel Šotola s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou. "V tuto chvíli je rozdíl na hranici dvou miliard korun. Zatímco kraje žádali o více než 20 miliard korun, s přihlédnutím k navýšení platů o pět procent, ministerstvo žádalo do státního rozpočtu přes 17 miliard a ve výsledku kraje obdrželi pouze 15 miliard. V našem kraji se jedná o 110 milionů korun, které nám nyní chybí. Je nutné vnímat nejen potřebu zlepšovat péči jako takovou, ale navyšovat i odměny pracovníků, kteří často odcházejí do jiných zaměstnání mimo sociální sektor. Prostředky, které požadujeme, jsou pouze na udržení služeb, nikoliv jejich další rozvoj," řekl radní Pavel Šotola s tím, že stávající situace je opravdu kritická. Hejtman doplnil, že kraj nastavil víceletý systém financování sociálních služeb a do této oblasti dal vždy prostředky bez ohledu na příspěvek státu. S tímto počítá i nadále.