"Na projektu jsme s týmem z našich muzeí pracovali celý rok. Chtěli jsme připomenout, jak se žilo ve dvaceti letech před Sametovou revolucí tak, aby si zejména mladí lidé uvědomili ten rozdíl. Pozvali jsme školy a také starosty všech šestnácti navštívených měst," řekl iniciátor projektu, 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. "Výstava probouzí vzpomínky u pamětníků a často údiv u těch, kteří tuto dobu nezažili. Vyslechli jsme spoustu vzpomínek a absurdních historek z doby normalizace. Děti si dnes neumí představit, že by venku nesměly říkat, o čem se mluví doma, že by existoval jen jeden "správný" názor, že by musely povinně jásat na 1. máje a že by si jejich rodiče mohli vybrat dovolenou u moře jen mezi Rumunskem, Bulharskem a výjimečně Jugoslávií," dodal Línek.

Výstava byla vyhotovená v několika exemplářích a představila se v každém okrese kraje na čtyřech místech. "Tento týden pouť krajem končíme, ale zájem o výstavu projevila i další místa, takže jsme se rozhodli ji poskytnout i tam, kde budou mít příležitost si ji prohlédnout další lidé. V Pardubicích se tedy v druhé polovině listopadu představí ještě před univerzitou a nádvoří zámku, další kopie bude v parku Hamzovy léčebny v Luži a také na náměstí v Letohradu. Oproti ostatním celostátním výstavám k Sametové revoluci je tato specifická tím, že tu lidé najdou konkrétní místa z našeho kraje, zkušenosti regionálních disidentů i regionálního undergroundu, běžný život ve městech s početnými sovětskými posádkami i místní odstraněné pomníky normalizace," uvedl Línek.

Výstavu připravil s kolektivem zástupců všech čtyř regionálních muzeí ředitel toho vysokomýtského Jiří Junek: "Naším cílem bylo na dvaceti panelech představit to, co ve společnosti charakterizovalo období v letech 1968 - 1989, a to konkrétně v našem kraji. Mladé lidi nejvíce zajímalo, jak to bylo s cestováním, kluci se zajímali o vojnu a ptali se také na to, jak probíhalo zatýkání osob, které podepsaly Chartu 77 a jaké byly osobní prožitky signatářů Charty 77 z tohoto období. Třeba ve Svitavách, Hlinsku, Litomyšli, Vysoké Mýtě, či v Moravské Třebové nás mladí lidé svým zájmem příjemně překvapili."

Pracovníci Regionálního muzea v Chrudimi vymysleli program, který doplnil vernisáže výstavy pro školní mládež, a na kterém se všechna muzea vystřídala. "Máme zkušenost, že konkrétní prožitek je mnohem víc než cokoliv jiného. Proto jsme se žákům škol pokusili zprostředkovat pocity povinného angažování, nemožnosti svobodného cestování a obav z útoků imperialistů. Je jasné, že to už brali spíš jako legraci a málokdy si dovedli představit, že to vše bylo myšlené vážně," říká ředitelka chrudimského muzea Klára Habartová. Nejvíce děti bavilo vyzkoušet si ochranný oblek s plynovou maskou a proběhnout se v něm.

U příležitosti výstavy vydala muzea také takzvané Normalizační noviny. "Při přípravě výstavy se nám sešlo mnoho zajímavých materiálů, které se nám už na panely nevešly, proto jsme je zařadili do novin. Dočtete se tu, že jsou ještě rezervy v odběru stranického tisku, jaké byly osudy různých pomníků a pamětních desek nebo jak se stavěly ikonické stavby socialismu a spoustu dalších věcí," informuje Jiří Junek.

Za dobu putování výstavy se pro ni vžilo druhé pojmenování Od normalizace k normálnosti. "Dnešní doba má spoustu nedokonalostí, ale na rozdíl od normalizace je normální. Pokud někdo dneska tvrdí, že voda teče nahoru, můžeme mu na rozdíl od normalizačních let bez obav říct, že je to nesmysl," uzavřel Roman Línek.

Další zájemci o výstavu mohou kontaktovat Regionální muzeum Vysoké Mýto.