Nález takzvané situly rezonující v médiích překvapil maďarské archeology z muzeí v Debrecínu a Hajdúböszörmény, kteří registrují čtyři velmi podobné nádoby s téměř identickou výzdobou, a proto se pardubickému muzeu ozvali s prosbou o spolupráci. "Prostřednictvím tohoto vzácného a neobvyklého předmětu se vydáváme po stopách tři tisíce let starých kulturních vazeb mezi Pardubickem a Karpatskou kotlinou, které ožívají v práci současných vědců. Archeologové Pardubického kraje se společně s maďarskými kolegy zapojili do projektu IPERION CH Institutu nukleárního výzkumu Maďarské akademie věd, kde právě analyzují vzorky nádob," prozradil Roman Línek, 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje, v jehož majetku nádoba je.

"Situla byla nalezena v září roku 2017 v písečné duně na východním okraji katastru obce Kladina, proto jsme o ní začali mluvit jako o kladinské situle," oznámil ředitel Východočeského muzea Tomáš Libánek. "Lokalitu archeologové důkladně prozkoumali a geofyzikální průzkum vyloučil, že by situla byla součástí pohřební výbavy, nebo se nacházela na soudobém sídlišti. Předběžně nález interpretujeme jako záměrně uložený samostatný předmět," vysvětlil Libánek.

"Sestry" sdílejí výzdobu i okolnosti nálezu
I okolnosti maďarských nálezů jsou podobné - nádoby byly uloženy samostatně daleko od sídelních oblastí. "To by mohlo naznačovat votivní účel nádoby, tedy že sloužila jako dar nebo oběť bohu při obřadu, který byl s nádobou spojen. V úvahu připadá takzvaný picí rituál, při kterém představitel moci zavazoval své podřízené a upevňoval svou moc," prozradil jednu z hypotéz archeolog Jan Jílek. Posiluje ji i proso, které bylo nalezeno v jedné z maďarských nádob a z kterého se v době bronzové vařilo pravděpodobně pivo.

V současné době Institut nukleárního výzkumu (Atomki) Maďarské akademie věd v Debrecínu určuje složení slitiny, ze které je situla vyrobena, a porovnává ji s jinými bronzy, které byly použity při výrobě situl v pozdní bronzové éře v Karpatské kotlině. Výsledek by mohl napovědět, kde se nacházelo výrobní centrum těchto nádob. "Už dnes víme, že kladinská nádoba byla na základě analýz provedených v Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství Vysoké školy chemicko-technologické vyrobena z bronzu s příměsí kobaltu. Tento prvek byl součástí sulfidických rud těžených v pozdní době bronzové v oblasti Alp nebo Karpat, což naznačuje, že naše úvahy by mohly být správné," dodal Jílek.

Jediná situla se zachovaným dnem
Jako jediná ze sesterských nádob má kladinská situla zachované dno. Nedokonale pálená zemina, kterou duté dno obsahovalo, je také předmětem výzkumu. Jeho výsledky se čekají v září.

Pardubičtí, debrecínští a hajdúböszörménští archeologové se nyní připravují na další projekt v rámci visegrádské čtyřky, aby zjistili co nejvíce informací o záhadných nádobách a lidech, kteří je před třemi tisíci lety uložili do země. "Naším cílem je, aby nádoba, vzácný doklad řemeslné zručnosti našich předků i doklad o provázanosti evropských regionů, byla prezentována veřejnosti ve Východočeském muzeu v Pardubicích po ukončení rozsáhlých rekonstrukcí na pardubickém zámku, které budou vrcholit v roce 2021," vyslovil přání 1. náměstek hejtmana Roman Línek.

Kladinská nádoba
- nalezena v září 2017 u Kladiny na Pardubicku
- největší průměr 60 centimetrů, výška 65 centimetrů
- výzdoba obrazci tažných ptáků, kteří táhnou sluneční kotouč
- v Maďarsku existují čtyři "sesterské" nádoby
- její výzkum probíhá v rámci projektu IPERION CH (Integrated Platform for the European Research Infrastructure ON Cultrural Herigate)