"Expozicí dějin Pardubic zpřístupníme další prostor pro návštěvníky Východočeského muzea v Pardubicích. Končí tak pětiletý projekt, v rámci kterého jsme rekonstruovali a otevřeli mimo jiné kapli Tří králů, prostor pro archeologickou a historickou expozici či pořídili nový navigační systém zámku. Celkové investice se vyšplhaly na 29,6 milionů korun, z toho 11,9 milionu zaplatil Pardubický kraj. Náklady na historickou expozici činí 9,1 milionu korun," shrnul projekt hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který také poděkoval řediteli muzea za propagaci zámku.

Historický sál se otevře poprvé veřejnosti
"Expozice se rozkládá na 1000 metrech čtverečních. Poprvé otevřeme veřejnosti historický sál, vstupní a zároveň největší prostor celé expozice. Ten sloužil po dokončení rekonstrukce, osazení původního stropu a restaurování nástěnných maleb v 90. letech jako přechodný depozitář. Expozice se nachází i na kůru zámecké kaple a v někdejší výukové učebně," říká ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.

Expozici začal připravovat autor scénáře František Šebek a dokončil ji kurátor Ladislav Nekvapil, který vedl tým historiků, restaurátorů a konzervátorů Východočeského muzea v Pardubicích. Intenzivní přípravy expozice trvaly tři roky.

Vítá věžní hodinový stroj ze zámku
"V prvním patře Zámku Pardubice přivítá návštěvníky věžní hodinový stroj z pardubického zámku, který pochází přelomu 17. a 18. století a na věži se nacházel do 70. let minulého století. Mohutný zvuk jeho tikání má spojovat expozici jako symbol neúprosně ubíhajícího času," vysvětluje Ladislav Nekvapil. Následují autentické archeologické nálezy z Pardubic a okolí, například gotický meč z Krchleb. "Z renesance a doby pánů z Pernštejna uvidí návštěvníci pozůstatky dřevěného pernštejnského potrubí, měšťanský terakotový portál či dochovanou koženou obuv z 16. století. Zaujme také model tehdejší podoby hradu Kunětická hora," říká Ladislav Nekvapil.

Baroko a období třicetileté války zastupují například hodiny pardubického hodináře Franciscuse Bielauscheka či monumentální plastiky Ignáce Rohrbacha - svatý Jan Nepomucký, Bůh Otec a svatý Florián. Zajímavým dokladem vývoje města Pardubic je rozměrná olejomalba Svatý Florián nad Pardubicemi z 1. poloviny 18. století. Obraz neznámého autora zachycuje oblíbeného světce, ochránce proti požáru. V Pardubicích, které prošly v historii několika devastujícími požáry, byla jeho přímluva velmi žádoucí. "Na vedutě města je zachyceno opevnění starého města i Bílá brána, která strážila přístup do z města z východu. Zbořena byla roku 1840," upozorňuje Ladislav Nekvapil.

Jana Kašpara připomíná jeho dílna
Expozice připomene také významné osobnosti neodmyslitelně spjaté s městem - arcibiskupa Arnošta z Pardubic, pány z Pernštejna, stavitele železnic Jana Pernera a prvního českého letce Jana Kašpara. Jsou jim věnovány předměty svázané s jejich životem a působením. Unikátní je model pomníku Arnošta z Pardubic, jehož originál stojí v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kladsku, kde je pohřben. K Janu Pernerovi se váže detailně zpracovaná maketa lokomotivy Böhmen, se kterou v roce 1845 dorazil do Pardubic při zahajovací jízdě Severní dráhy z Olomouce. Jana Kašpara připomíná jeho dílna a části jeho letounů.
Pokoj barona Artura Krause s efektní dochovanou celoplošnou florální výmalbou je dokladem toho, jaká mohla být atmosféra soukromého měšťanského pokoje v závěru 19. století. "Na pardubickém zámku sloužily některé z prostor jako byty běžných lidí až do 50. let 20. století. V tomto pokoji údajně bydlel ve 20. letech malíř Jan Šír, který se podílel na restaurování nalezených stropů a nástěnných maleb na zámku," vysvětluje kurátor Ivo Křen.

Další jedinečný exponát, ruchadlo bratranců Veverkových, získal pardubický Hospodářský spolek z hospodářství Hladinových ve Starém Hradišti a následně jej věnoval Musejnímu spolku. Patřičnou autenticitu mu dodávala ústní tradice, že radlici vykoval přímo Václav Veverka.

Prostor je věnován i parforsním honům a sportu, například populární cyklistice. Jízdní kola Vincence Chomráka, sportovce a majitele první autoškoly v Pardubicích, představují dva tehdy nejrozšířenější typy - vysoké kolo a nízké kolo, tzv. bezpečník. Chomrák v roce 1900 na svém kole uskutečnil dálkovou jízdu z Pardubic do Paříže za pět dní a čtyři hodiny.
"V expozici nechybí ani interaktivní prvky. Infoboxy poskytují doplňující informace a kvízy k ověření znalostí návštěvníků. Na raznici na suchou ražbu si návštěvník vyrazí reliéfní samolepku městské pečeti z 16. století," uvádí příklady Tomáš Libánek.