Právě mnohdy zbytečná administrativní zátěž je negativním trendem, s nímž se farmaceutický a biotechnologický sektor globálně potýká. "V České republice narážíme na bariéru byrokracie a legislativních obstrukcí například při ucházení se o finanční dotaci. Rozhodně je tu prostor pro zlepšení, to si však žádá spolupráci vědců s úředníky, kteří danou dokumentaci připravují," míní docent Vladimír Velebný, vědec a generální ředitel biotechnologické firmy Contipro.

Byrokratické procesy by ale měly být v nejbližší budoucnosti výrazně zrychleny. V minulém roce totiž byla schválena nová inovační strategie "Česká republika: Země pro budoucnost", díky které by se Česká republika měla v oblasti výzkumu a vývoje posunout mezi špičku Evropy.

"V dubnu 2019 navíc ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s AIFP a zástupci nemocnic vydalo metodické doporučení k obsahu smlouvy o klinickém hodnocení humánních léčivých přípravků. Očekává se, že tato dohoda urychlí schvalovací proces z jednoho roku na několik týdnů," uvádí Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Značný čas ovšem prvotřídní vědecká činnost vyžaduje i v dalším ohledu, jímž je personální zajištění. "Vědce nevyškolíte intenzivním dvouměsíčním kurzem, musíte ho vychovat poctivým školstvím," podotýká k této problematice Velebný. Veřejné školství však jen těžko může dětem práci vědce reálně přiblížit, proto je nesmírně důležité, aby se do vzdělávání potenciálních budoucích výzkumníků aktivně zapojovaly i samy farmaceutické a biotechnologické firmy.