"Na tak velkou budovu musel architekt Machoň vymyslet zajímavé členění fasády. Využil k tomu římsy nad prvním a třetím podlažím a také pro něj typické žluté keramické obklady. Ty tvoří místy lehce zvlněné plochy, které připomínají lodní plachty. Po 95 letech provozu budovy ale řešíme opadávání částí fasády, některé římsy jsou z bezpečnostních důvodů zasíťované," řekl 1. náměstek hejtmana pro majetek, investice a kulturu Roman Línek. "Dali jsme udělat stavebně technický průzkum, ze kterého vyplynulo, že problémy jsou mnohem větší, než jsme si mysleli. Zjistilo se, že omítka je na betonovém podkladu velmi nedostatečně ukotvená, a to zejména na římsách. Tento stav je asi na 75 procentech ploch. Mezi fasádním obkladem a obvodovou stěnou je vzduchová mezera a obklad drží jen díky spárovací hmotě. Keramické obklady je potřeba vyměnit v celém rozsahu. Velké plochy budou ze zcela nových obkladů, které vyrobí firma Brispol, nástupce stejného podniku v Kadani, který za první republiky vyráběl původní obklady. Pokud se z některých obkladaček podaří dobře odstranit zbytky malty, použijí se na menších plochách. Kromě toho budou na památkově chráněné budově renovovány také veškeré klempířské prvky a bude provedena repase původních oken. Dílo má být dokončeno na konci příštího roku," dodal Línek.

Podle hejtmana Martina Netolického nechtěl ani v tomto případě kraj z pozice investora stavební práce odkládat. "Ačkoliv jsme debatovali o tom, zda případně dílčím způsobem tuto investici vzhledem k dopadům koronavirové krize neodsunout, tak jsme se s přihlédnutím k technickému stavu a historické hodnotě budovy rozhodli, že opravu uskutečníme. I tímto způsobem chceme dát najevo, že kraj jako investor chce pomoci našemu hospodářství, a zajistit práci našim lidem," sdělil hejtman Martin Netolický.

Veřejnou soutěž na zhotovitele vyhrála firma STAFI finalizace staveb, která původně plánovanou cenu 35 milionů korun snížila na 29 milionů.

Po vzniku ČSR se Generální ředitelství pošt a telegrafů v Praze rozhodlo zřídit šest územních pracovišť. Pro východní Čechy byly vybrány Pardubice a díky tomu vznikla i poměrně rozsáhlá administrativní budova, pro kterou byl vybrán návrh architekta Josefa Machoně ve stylu národního dekorativizmu. Práce na hloubení základů začaly na podzim roku 1923 a hotovo bylo v roce 1925.

Svému účelu sloužila až do roku 1939, kdy ji zabrali Němci a zřídili zde Oberlandrat (úřad vrchního zemského rady). Do konce války zde mělo sídlo i nechvalně pověstné pardubické gestapo. Po válce budovu převzaly zpět československé úřady. V roce 1949 se zde zabydlil Krajský národní výbor, po jeho zrušení Okresní národní výbor a po roce 1992 Okresní úřad. Od roku 2011 ji vlastní Pardubický kraj. V současné době je budova využívaná nejen samotným krajem, ale svá pracoviště tu mají také např. Magistrát Města Pardubic, Regionální rozvojová agentura, Centrum regionálního rozvoje, Hospodářská komora nebo Destinační společnost Východní Čechy.