Rozhodl jsem se podpořit obce a vyzvat Ministerstvo životního prostředí, aby pomocí prováděcích předpisů odstranilo diskriminaci obyvatel našeho venkova. Ve svém důsledku tuto diskriminaci totiž zaplatí právě lidé z takto znevýhodněných obcí. A to je špatně.

Podstatou problému je, že si obec chalupáře (například alespoň jednu osobu za nemovitost) nemůže zahrnout do výpočtu příslušné slevy týkající se počtu kilogramů produkovaného odpadu na obyvatele. Ta má být motivační pro vyšší třídění a celkově pro menší produkci odpadů. Občané, kteří mají v obci své trvalé bydliště, tak zaplatí vyšší cenu nejen za vlastní odpady, ale i za obyvatele měst, kteří se na venkov přijíždějí rekreovat. Vina přitom není na straně chalupářů, kteří platí poplatek za odpady ve svém městě. Nelze jim tedy nic vyčítat. Chybu je třeba hledat u tvůrců zákona. Ti měli dát obcím možnost zahrnout do výpočtu slevy i rekreační objekt, případně zohlednit jeho obsazenost. Problém je to v současnosti o to větší, protože chalupáři přijíždějí na své nemovitosti nyní v době covidové a zdržují se zde delší dobu. Vytváří tedy i výrazně větší množství odpadu.

Jako radní Pardubického kraje jednoznačně stojím za starosty, kteří na tuto nespravedlnost poukazují. A sdílím jejich názor, že musí dojít k nápravě. Lidé na venkově nesmí doplácet na to, že zákonodárci připravili nedokonalý zákon. Kdo jiný by se už měl občanů zastat? Musí to být vedle starostů v první řadě kraje.

Miroslav Krčil, Radní Pardubického kraje