"Nezavíráme žádná oddělení v našich pěti nemocnicích. Program nastiňuje, jakým způsobem bude rozvíjena zdravotní péče v NPK tak, aby odpovídala demografickým trendům a zároveň byla poskytována co nejracionálněji," uvedl generální ředitel NPK Tomáš Gottvald, který zároveň poděkoval desítkám lékařů, kteří se na vypracování programu rozvoje podíleli.

"Dokument je zasazen do prostředí současného českého zdravotnictví, a to jak po personální a technické stránce, tak i z hlediska ekonomických možností, které Pardubický kraj má. Vedle personálií je tak kladen důraz i na stránku investiční. Pokud chceme poskytovat kvalitní a dostupnou péči, musíme si určit cíle a na krajské zdravotnictví pohlížet z hlediska moderních trendů, které bohužel kladou nároky na centralizaci péče. Už v 19. století sice vznikaly nemocnice po celé republice, ale byla to spíše lůžková zařízení. Od té doby jsme se značně posunuli v technickém vybavení i ve vyšetřovacích metodách, což je pochopitelně spojeno s nároky na vysokou odbornost personálu a zároveň na investice do techniky i prostoru," uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Program garantuje, že se objem poskytované péče v NPK nesníží, zčásti se ovšem změní její skladba v jednotlivých nemocnicích. "Proběhne smysluplné sdružování kapacit pracovišť, která nejsou dostatečně využívána, nebo odborně zajištěna. To znamená, že například někde mírně snížíme počet akutních lůžek. Jinde zase sloučíme jednotky intenzivní péče různých oborů, čímž se lépe využijí nákladné přístroje a vysoce kvalifikovaný personál. Posíleny budou ambulantní složky a jednodenní péče v chirurgických oborech, což je v souladu s trendy moderní medicíny," říká Tomáš Gottvald.

Krajský radní pro zdravotnictví Ladislav Valtr označil program rozvoje za cestu k lepší souhře a koordinaci mezi jednotlivými nemocnicemi, jejímž cílem je sdílení kapacit a informací. "Výsledkem bude lepší péče o pacienta, protože NPK bude schopna například zkrátit čekací lhůty na operace," dodal Valtr.

Návrh počítá s otevřením nových specializovaných center: cerebrovaskulárního centra, specializovaného pracoviště kooperujícího s traumacentrem v Hradci Králové, specializovaného hematologického centra, s otevřením speciálních center u vybraných chorob: například diabetu, či psoriázy, tedy lupénky. "Chceme poskytovat tuto péči na špičkové úrovni. Například u diabetiků si od toho slibujeme rychlejší zachycení komplikací u této nemoci, typicky třeba u syndromu diabetické nohy, či u postupné ztráty zraku. Tyto komplikace musí být řešeny včas, aby nedocházelo k nezvratným změnám," dodává Tomáš Gottvald. Již existující centra, třeba onkologické či kardiologické, budou dále rozvíjena tak, aby poskytovala i ty nejnáročnější zákroky.

Centra vysoce specializované péče se soustředí především do Pardubic, kde ji budou zajišťovat specializované týmy. Zkušenosti zde ovšem budou získávat lékaři ze všech nemocnic NPK. "Velký potenciál nového organizačního uspořádání NPK vidím zejména v profesním postgraduálním vzdělávání lékařů a všech dalších zdravotnických pracovníků na specializovaných pracovištích. Jejich střídání na pracovištích různých nemocnic povede k postupné standardizaci péče v kraji a ke zvýšení profesní erudice," podotýká člen Lékařské rady NPK docent Leoš Heger.

Jednou z plánovaných změn je také posílení počtu lůžek následné péče. "Nutnou podmínkou pro lepší fungování nemocnic je posílení dostupnosti lůžek následné péče ve všech oborech NPK," říká krajský radní pro zdravotnictví Ladislav Valtr a dodává, že v dalším kroku se nyní kraj zaměří také na mnohem vyšší míru koordinace NPK a ostatních poskytovatelů zdravotnických služeb v našem regionu navzájem.

Celkový počet lůžek, přes navýšení lůžek následné péče, v NPK přitom zůstane zhruba stejný, a to vzhledem k omezení počtu akutních lůžek. "Počet nemocných zůstává zhruba stejný, vzhledem k stárnutí populace se ale mění podoba péče, kterou lidé potřebují," vysvětluje Tomáš Gottvald.

Zvýšení počtu lůžek s následnou péčí pro pacienty, kteří už nevyžadují akutní péči, ale potřebují doléčení a rehabilitaci, považuje za prospěšné i člen Lékařské rady NPK docent Jaromír Šimsa. "Významně se tak uleví přetíženému personálu na akutních lůžkách velkých oborů, jako jsou interna, neurologie, chirurgie a pneumologie, které mají nejvíce starších, imobilních, či jinak nesoběstačných pacientů," dodává Šimsa.

Podle programu rozvoje NPK dojde také k rozšíření zdravotních služeb, které se nehradí ze zdravotního pojištění. To se například týká plastické chirurgie, ortopedie, dermatovenerologie, oftalmologie, cestovní medicíny, rehabilitace či zákroků k odstranění chrápání. "Čím dál více lidí tyto služby vyžaduje, proto jim vyjdeme vstříc. Jde ovšem stále jen o velmi malou část péče," podotýká Tomáš Gottvald a dodává: "Za největší hodnotu programu rozvoje NPK považuji fakt, že jde o výsledek práce našich zdravotnických expertů, kteří došli ke shodě, jak má vypadat optimální péče naší nemocnice."

Na programu rozvoje NPK a.s. se podílelo 16 odborných týmů, ve kterých byly zapojeny desítky odborníků především z NPK, ale i ze špičkových pracovišť z jiných míst republiky, kteří nad ním strávili bezmála 5000 hodin pracovních jednání.