"Akademický malíř Petr Nikl vycházel z dostupných obrazových či písemných pramenů. Nezůstal jen u kopírování dobových materiálů, ale přišel s vlastním tvůrčím pojetím každého z vybraných šlechticů a šlechtičen tak, aby vystihl, co je o nich známo. Tři čtvrtě roku s nimi žil ve svém ateliéru na Malé Straně," říká náměstek hejtmana pro majetek, investice a kulturu Roman Línek.

"Použil jsem dva různé postupy. U těch Pernštejnů, u kterých se dochovaly obrazy jejich podoby, jsem vycházel z ní. U druhého způsobu jsem musel zvolit typ tváře a manipulovat s podobou. První přístup ovlivnil ten druhý, galerie jako celek musí vypadat kompaktně," popisuje svou práci na obrazech Petr Nikl.

Inspirace i pro další tvorbu

Obraz Viléma z Pernštejna se zachoval na dřevořezu Bartoloměje Paprockého z Hlahol, ale o jeho podobě příliš nevypovídá. Nejasné obrysy má i jeho obrázek nástěnné malbě na zámku v Prostějově. Obrazy posledních generací Pernštejnů opatruje rodina Lobkowiczů. U řady členů rodu ale podoba není známa vůbec. "Bylo to velké dobrodružství, proto mě to tolik bavilo. Bylo vzrušující ponořit se do renesanční doby, to mě zajímalo a dokonce mě to pak inspirovalo pro další práci," vypráví Nikl.

Dva portréty Viléma

O jeho zaujetí svědčí i to, že navíc namaloval ještě jeden portrét Viléma z Pernštejna, který se rozhodl muzeu darovat. Zobrazuje šlechtice na sklonku jeho života, kdy se v jeho podobě zračí vše, co za dlouhých více než 80 let zažil.

Rodovou galerii pardubických Pernštejnů naleznou návštěvníci v jednom z nejlépe dochovaných renesančních sálů s původním kazetovým stropem. "Tváří tvář se s Pernštejny návštěvníci setkají ve Velkém sloupovém sále. Čeká je jedinečný umělecký zážitek - v pernštejnské rodové galerii se zrcadlí dialog současného autora s renesancí," říká Libánek.