S jakou vizí přicházíte do pozice krajského radního, který má ve své gesci oblast zdravotnictví? Jedná se přeci jen o komplikovanou oblast.
Já jsem více manažer než politik, takže budu stavět na svých zkušenostech ve strategickém řízení a hlavně užívat zdravý rozum. A to i pro zdánlivě komplikované a ožehavé situace, protože chtít řešit problematiku českého zdravotnictví a současně si myslet, že naplníte jak očekávání pacientů, tak zdravotnického personálu, a to v limitech pravidel zdravotních pojišťoven a možnostech krajského rozpočtu, to znamená řešit něco jako "kvadraturu kruhu". Každopádně přicházím s velkou chutí pracovat.
Abych byl ale trochu konkrétnější, tak nadále předpokládám zachování regionálních nemocnic jako tradičních "vstupních bran" k akutní zdravotní péči v Pardubickém kraji. Poskytovaná péče za celou společnost by se tedy neměla v budoucnu nijak zmenšovat či omezovat. Skladba poskytované péče v jednotlivých nemocnicích bude nadále zajištěna s ohledem na její potřebnost, udržení potřebné kvality péče a rozvoj odborných postupů a zdravotnických technologií. Na pořad dne by ale mělo přijít smysluplné sdružování kapacit pracovišť, která nejsou dostatečně využívána a odborně zajištěna, rozvoj ambulantní složky a jednodenní péče v chirurgických oborech a navázání úzké spolupráce se zařízeními následné péče. Současně lze očekávat další rozvoj center pro léčbu vybraných chorob. Za důležité považuji také sjednocení informačních systémů, dokumentace, obsluhy a odborných postupů v jednotlivých nemocnicích s cílem vyšší bezpečnosti, flexibility a spolupráce při využití lidských zdrojů.

Co podle Vás krajské zdravotnictví, ale i celé české zdravotnictví trápí nejvíce?
Nyní je to zjevně kritický nedostatek zdravotnického personálu. Jsem překvapen, jak to ministerstva zdravotnictví i školství nechala dojít daleko. Bohužel. Současná situace se dle mého názoru dala dávno předpokládat a měla být řešena na úrovni republiky mnohem dříve. Není to otázka posledních pár let, ale dlouhodobého setrvalého trendu.
Podle mého názoru navíc v České republice buď nadužíváme zdravotní péči, léky, ale i zdravotnický materiál nebo, je-li to tak zvyklostně nastaveno a nechceme-li se v tomto jako společnost nijak omezovat a měnit, pak shledávám nedostatečnost a chybu ve stávajícím systému a nastavení zdravotních pojišťoven, respektive především v nedostatečném počtu stovek miliard ze státního rozpočtu směrovaných do zdravotnictví.

Zmínil jste nedostatek lékařů, který trápí nejen Pardubický kraj. Může však kraj ze své pozice pomoci nemocnicím při udržení a hledání kvalitního personálu?
Ano, toto zdaleka není problém jen Pardubického kraje, ale plošný, celorepublikový. Kraj i naše nemocnice na tuto situaci samozřejmě přesto reagovat musí a reagovat budou. Kromě podpory zdravotních týmů s klíčovou rolí garantů jednotlivých oborů je nutné v našem kraji spoluvytvářet podmínky pro jejich stabilizaci a celoživotní odborné vzdělávání.
Podpoříme různé motivační personální programy, které svým dílem jistě také pomohou, ale v takto propastném nedostatku personálu to bude běh na dlouhou trať v řádech několika let. Tak či tak, reakcí NPK proto musí být i organizační změny, sjednocení informačních systémů, dokumentace, odborných postupů a posílení flexibility spolupráce jednotlivých nemocnic s cílem maximálního využití a sdílení lidských zdrojů.

Tématem minulých let byla pro krajské zdravotnictví fúze pěti samostatných regionálních nemocnic do jedné velké společnosti. Jak s odstupem času vidíte tento krok?
Krok to byl jednoznačně správný. Téma to však bude i v dalších letech. Prozatím šlo o první fázi a víceméně jen statutárně-právní úroveň. Spojení akutních nemocnic do jednoho celku musí být dlouhodobě ekonomicky a organizačně stabilní. Propojení našich nemocnic nesmí zůstat na půli cesty, je opravdu nutná jejich mnohem užší spolupráce. Všechny vnitřní procesy, stejně tak investice do udržení a rozšíření rozsahu péče v rámci nemocnic, musí být řízeny i reálně implementovány v zájmu celé akciové společnosti.

Kraj v posledních letech investoval do nemocnic přes miliardu korun, která napomohla nejen technickému vybavení, ale také stavbě Multioborového pavilonu v Pardubické nemocnici či rozsáhlé rekonstrukci a přístavbě budovy psychiatrie ve Svitavské nemocnici. Jaké další investice jsou pro vás v příštím období klíčové?
Důležitá bude právě ta investiční koordinace a postupná realizace investic do všech nemocnic s cílem vytvořit a podpořit páteřní síť akutních nemocnic se širokým spektrem oborů a v postupném dotváření příjmových míst.
Kromě řady klasických rekonstrukcí areálů, včetně zateplení budov, chci klást důraz na modernizaci zdravotnického vybavení, a také jak jsem zmínil výše, na sjednocení informačních systémů s potřebnou bezpečností. Nyní ještě dokončujeme investice zahájené v minulém období, mezi které v případě následné péče patří například nový rehabilitační bazén v Rehabilitačním ústavu Brandýs nad Orlicí. Z nejbližších nových priorit bych uvedl dostavbu plicního rehabilitačního pavilonu v Jevíčku, dostavbu budovy pro instalaci magnetické rezonance v Pardubické nemocnici nebo projektovou přípravu pro zmíněné centrální urgentní příjmy.

Pomohou s obnovou technického vybavení, ale i zateplením budov evropské fondy ve stejné míře jako v předchozím programovém období, nebo se bude muset kraj více spolehnout na vlastní prostředky?
Bohužel podpora zdravotnictví z rozpočtu Evropské unie v novém programovém období klesá a je zaměřena pouze na několik vybraných oblastí. Nadále však očekáváme podporu při úsporách energií, tedy zateplení nemocničních budov. I zde se však finanční podpora snižuje a narůstá podíl vlastní spoluúčasti.
Očekáváme však dotace při výstavbě nových základen záchranné služby, čímž se opět zlepší a zrychlí dostupnost nezbytné zdravotnické péče, ale také při nákupu nové magnetické rezonance v Pardubické nemocnici. Platí však premisa, že další rozvoj bude bohužel podmiňován mnohem vyššími investicemi z vlastních rozpočtových zdrojů kraje, případně státu.

V krajských zařízeních byl minulý rok spuštěn program Přátelská nemocnice. Bude program i nadále pokračovat a máte s ním případně již nyní konkrétní plány?
Vytvářet prostředí přátelské nemocnice jako základ pro prosperitu a budoucí rozvoj nemocnice i Pardubického kraje je opravdu klíčové. Podpořím proto nejen certifikaci a akreditaci nemocnic v oblasti kvality, ale i pokračování programu Přátelská nemocnice. Pozitivní změny a opatření v této oblasti však musí vycházet zevnitř NPK. Formalizovaná snaha vedení je pěkná věc, ale s každodenní realitou v čekárnách a některých odděleních spokojeni být zatím nemůžeme.
Je tedy současně nutné provádět průběžně vnitřní a vnější kontroly kvality poskytované péče a jejich pravidelné hodnocení.